Tenhle disk si po odchodu kytaristy Kristkopfa nahráli hanoveráci sami, aby měli něco s sebou na stejnojmenné jarní turné s Yacöpsae. Vypálené cédéčko jasně ukazuje proměnu téhle kdysi funny gore smečky do více crustcorových vod, místy hraničících až s punkem. Původcem těchto hudebních změn je hlavně bicman Holm. Sanity´s Dawn nyní plodí mnohem kratší, jednodušší, náklepovější a šílenější grind než dříve. Nejedná se už také o obsah kanibalské ledničky, anóbrž o to, jak pánové nesnášejí nácky a jak je to celé na piču… Ono mnohé náznaky těchto postojů obsahovalo i předchozí CD Chop Copper, ale teprve po odchodu zmíněného kytaráka se celá věc provalila naplno. Ačkoli mám od nich nejradši dvojku Mangled In The Meatgrinder, přesto mohu směle prohlásit, že i tato nová podoba Sanity´s Dawn se mi zamlouvá a stále mě baví. Topsy si nebere servítky a mne jenom mrzí, že jeho veselé německé průpovídky, sloužící jako intermezza mezi songy, ne vždy pochopím. Je třeba podotknout, že ačkoli je toto CD takzvaně D.I.Y., přesto se honosí docela dobrým zvukem a vůbec má sobě slušnou energii. Dvojjazyčného konceptu se Sanity´s Dawn nevzdali, a tak tu opět vedle sebe naleznete věci jako Fuck The Fuckin´Nazi Scum i odšprechtěnou Scheisse ist braun. Ale na podobné výstřelky jsme byli zvyklí i dřív, takže Nichts Neues unter der Sonne. Zbývá podotknout, že stejný materiál se má brzy objevit oficiálně jako splitko s Fetus Eaters u RSR records. Přivítejme tedy novou podobu hanoveráků, zaplačme nostalgicky nad starým gore konceptem a těšme se na nový počin…